Liturgické úkony a postoje

mají skutečný a plný význam pouze tehdy, když jimi chceme vyjádřit aktivní účast

  • vyjadřují se jimi jednotlivci
  • celé společenství nebo zástupci jménem společenství
  • společným konáním se dává najevo jednota všech v Kristu


    • postoje zaujímjící na nějakou dobu:
      • chůze (kráčení) - k oltáři vyjadřuje připravenost ke službě
      • klečení (klanění, adorace) - je výrazem pokání, pokory, lítosti klečení
      • stání - vyjadřuje naši úctu k Bohu, připravenoststání
      • sezení - vyjadřuje soustředěnost, usebrání a naslouchání sezení
      • prostrace - výraz nejhlubší pokory a úcty prostrace
      • sepjaté ruce - vyjadřuje naše směřování k Bohu, který nás převyšuje
      • rozpjaté ruce - projev "očekávající pomoc shora"rozepnuté ruce
      • vzkládání rukou - je znakem předání ducha svatéhovzkládání rukou
    • úkony jednorázové:
      • úklony - je výrazem vzdání úctyúklona hlavou
      • pokleknutí - je vzdání úcty Pánu
      • podání ruky - vyjadřuje projev přátelství, odpuštění, jednoty
      • bití v prsa - znamená pokoru a lítostbití v prsa
      • mytí rukou - je symbolem čistoty srdce
      • políbení - projev úcty ke Kristu (oltář, evangeliář)